Lubomír Kerndl - Na křídlech světla

Tvorba Lubomíra Kerndla na křídlech světla

Sochař, malíř a fotograf Lubomír Kerndl (56) je vzděláním technickým kybernetikem, v roce 1978 absolvoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, působí v Třebíči a v Mohelně na Vysočině, je majitelem polygrafické firmy. V práci výtvarné je samoukem s dobrou praktickou dispozicí a kromobyčejně vyvinutou intuicí. Je členem moravské surrealistické skupiny Stir up a Sdružení výtvarných umělců Vysočiny. Skupina Stir up, dnes jedenáctičlenná, vznikla v roce 1995. Je pokračovatelkou Společnosti Karla Teigeho, ideově navázala na tradici surrealistické skupiny Lacoste, činné v letech 1960 až 1980.
V polovině ledna otevřelo Městské kulturní středisko v Třebíči ve své Galerii Malovaný dům výstavu výběru z Kerndlovy sochařské, malířské a fotografické tvorby. Pod titulem Na křídlech světla je přístupná do konce února.
První autorskou výstavu Kerndl uskutečnil teprve v roce 2004 (pod odvozenou jmennou zkratkou Lukern). Datace se však neshoduje s počátky jeho tvorby. Ty spadají do 70. let. Už tehdy v řezbářských pokusech objevil kvalitu dřeva a v komorních malbách hledal cestu stylizace vnímané skutečnosti. Do počátku 90. let, sdruženě se začátkem manažerské činnosti v polygrafii, jsou datovány Kerndlovy první seriózní klasické fotografie. O deset let později byl osloven možnostmi digitální fotografie.
Kerndla nikdy nepoutala možnost zprostředkovat výtvarnou představu věcné skutečnosti, „dopustit se“ realistického obrazu. Viděné a zažité pomocí výtvarných prostředků tvarově a barevně upravoval, aby výsledkem bylo výlučně jeho stanovisko. U příležitosti první výstavy (2004, Třebíč, Malovaný dům) řekl: „Mám rád abstraktní malířství, upřednostňuji výtvarný výraz, který mně dává široké možnosti vyjádření a divákovi poskytuje velký prostor k uplatnění představ.“
Kerndlovy digitální fotografie jsou obrazy malých, značně zvětšených výřezů světelných efektů vytvořených slunečními paprsky dopadajícími na skleněné objekty či sestavy z barevných papírů. V sochách ze dřeva (stále je považuje za hlavní část své práce) dochází k složitým, zrakově podmanivým pronikům do vnitřní skladby materiálu a podtrhává její rozmanité prostorové vztahy. Malířský projev staví na volných kombinacích na sebe kladených barevných ploch s dynamikou linek, které vymezují plochu i iluzi prostoru a vyvolávají obrazotvornou představu podivné či groteskní lidské postavy nebo krajinné scenérie. Někdy opatřuje obrazovou plochu cizími předmětnými prvky - provazy, zlomky přenesených pevných materiálů apod.
Kerndl má konstruktivní vztah k abstrakci a skupina Stir up, jíž je členem, má ve štítu surrealismus. Abstraktní umění rozvíjí tvůrcovy osobní představy bez zřetele k předmětné zkušenosti. Surrealismus je odklonem od vžitých rozumových náhledů, soustřeďuje se na fantastické představy, sny apod. Protože ve fotografické práci Kerndl nepominutelně pracuje i s racionální složkou, lze ve vztahu k výsledku soudit, že jde o projev v poli abstrakce. V malbách a sochách je pak, po mém soudu, surrealistou, neboť se zde cele pohybuje v nadreálné rovině s doménou představ a zviditelněných snů.
Jeden z filozofických náhledů hovoří o tom, že když je dílo umění uvedeno před veřejný pohled, „osvobozuje se“ od závislosti na svém tvůrci. Vším co nese na povrchu i uvnitř sebe,„hledá spřízněné duše“. Soud, že tvorba Lubomíra Kerndla ony spřízněné duše nachází nehledaně, okamžitě, byl by přepjatý. Vyžaduje od diváka (spíše vnímatele, protože pouhé dívání se nestačí) jistou citlivost a přípravné poučení o nezobrazujícím umění. Je-li vnímatel s to proniknout zrakem a míněním alespoň zčásti pod povrch věci, odkryje si rozvětvená sdělení. Není rozhodující, zda budou v přímé shodě s vloženými sděleními autora, stěžejní bude skutečnost radosti, té, již je schopno vyvolat pouze umění.
Výše bylo napsáno, že Kerndl je výtvarným samoukem. Netrpí tedy zátěží naučených pouček ani pocitem jisté morální povinnosti, nést a šířit zásady předchůdců. Je v nejlepším smyslu slova nezávislým, nepodrobeným tvůrcem. Tvůrcem též zaujatým a přičinlivým. Tyto dva rysy zpravidla příznivě působí při cestě dopředu.
Výstava Na křídlech světla je Kerndlovým šestým, dosud největším autorským vystoupení. Zúčastnil se řady kolektivních výstav, včetně významných mezinárodních přehlídek současného surrealismu (2005, Brusel - Les confluents ininterrompus /Vědomí a nevědomí/, 2008, Coimbra v Portugalsku - O Reverso do Olhar /Obrácený pohled/, 2009, Santiago de Chile - El umbral secreto /Práh tajemství/).
Nesmí zůstat nepovšimnut ještě jeden rozměr Kerndlova působení ve výtvarné kultuře. Je horlivým podporovatelem soudobého českého i zahraničního surrealistického výtvarného umění. Především jako provozovatel sezónní Galerie Čertův ocas v Mohelském mlýně na dolním toku řeky Jihlavy.

Jan Dočekal