Obrazy a kresby výtvarníka Pavla Hogela z let 1998 až 2025 jsou součástí určité tradice českého informelu, zejména v jeho potřebě po autentičnosti a svobodě. Oproti často fraktálně chaotickému pojetí malby mnohých umělců českého informelu, klade Hogel důraz naopak na singularitu výtvarných událostí.

Jeho strukturovaná, v jistém smyslu informelní soběpodobnost evokuje něco ze starých map. Jakoby jeho výtvarné příběhy byly popisem o skrytém postavení věcí a událostí v životě. Pavel Hogel jako výtvarný k/art/ograf nám naznačuje a zároveň vyznačuje, že něco je vzdálené, něco je vymezené jako zvláštní území, něco je nepřekročitelné a něco věc samu skrývá.

To je základní tajemství Hogelovy k/art/ografie, přičemž není důležité, zdali je jakýkoliv výtvarný mapový obraz zmenšený nebo zvetšený vůči nějakému původnímu předmětu.

Miroslav Vodrážka, Praha