
Oldřich Schnabl
malíř, grafik, disigner, kurátor
Život Oldřicha Schnabla je po celou dobu spjatý s určitými formamí umění. V mládí a středním věku z politických důvodů nesměl jít studovat. Ale přesto začal volně tvořit a svou výtvsrnou cestu začínal jako aranžer a později jako grafik v olomouckých podnicích. I přes všechny překážky ve svém volném čase studoval základy různých technik kresby a malby. Navštěvoval LŠU (M. Dočkal - malíř a grafik, P. Kotas - malíř). Na soukromá učení jej přijala taková jména jako Stanislav Menšík - malíř, Lubomír Schneider - malíř, později Jan Rajlich st. - grafik. Všechny poznatky načerpané u těchto osobností dnes promítá i do svých počítačových grafik, kterými se dostal do povědomí nejen v olomouckém regionu.
Řada lidí v počítačové grafice dosud nevidí umění, protože si mylně myslí, že veškerou práci odvede počítač a umělec se tedy jen „veze”. Opak je ale pravdou. U sledování Schnabla při práci má člověk pocit, že počítačová obrazovka je plátno a kurzor myši je tužka nebo štětec, který dává obrazu život. Je úcty hodné, že Schnabl ve svém pokročilém věku se zčásti přizpůsobil dnešnímu digitálnímu věku, přijal tuto výzvu a „maluje” tímto způsobem složité obrazce svým pojetím i když jeho inspirací byl Victor Vasarely, otec op-artu.
Schnablovo grafické dílo je abstraktní a vytváří efekt plastičnosti v rovině. Využívá optických iluzí, které tvoří variace různých geometrických tvarů, linek a ploch a také písmen abecedy. Celý koncept zanechává v divákovi na jedné straně pocit klidu a vyrovnanosti a na druhé straně vzrušení. Zásluhu na tom má i výběr barev. Na počátku tvorby používal přirozené a zemité tóny, s postupem času se uchyluje k lehkým barevným kontrastům, které přechází někdy do silnějších barevných kombinací.